Fandom

Czech Star Wars Wiki

Stíhačka Alpha-3 třídy Nimbus V-wing

< Stíhačka Alpha-3 třídy Nimbus V-wing

3 447stránek na
této wiki
Add New Page
komentáře0 Share
Klikni zde pro kanonickou verzi článku.  Obsah tohoto článku spadá mezi Legendy. 
Obsah tohoto článku spadá mezi Legendy.Obsah tohoto článku spadá do období vzestupu Impéria.Obsah tohoto článku spadá do období Povstání.Obsah tohoto článku spadá do období Nové republiky.
[+/-] [zdroj]

Stíhačka Alpha-3 třídy Nimbus V-wing, nebo také jednoduše stíhačka V-wing nebo stíhačka Nimbus byl lehký podpůrný stíhací letoun nasazený v pozdním období Klonových válek. Jednalo se hbitý víceúčelový stíhač kompaktních rozměrů, dodávaný Republice jednou z poddivizí strojařské společnosti Kuat Drive Yards, Kuat Systems Engineering. Ačkoli její popularita neklesla ani po ukončení Klonových válek, brzy jí v modernějších flotilách nahradili TIE fightery a stíhače typu RZ-1 A-wing, které se oba v konstrukci V-wingů do značné míry inspirovaly - nejviditelněji ve vertikálních křídelních chladičích.[2][3]

Popis Editovat

Alpha-3 V-wing schema.jpg

schéma stíhačky

Stíhačka Alpha-3 V-wing měla robustní klínovitý tvar trupu, podobný trupu Delta-7. Za design obou modelů byl zodpovědný inženýr Walex Blissex, který se později s generálem Janem Dodonnou podílel na návrhu povstalecké stíhačky RZ-1 A-wing. Stíhačky V-wing patřily mezi ekonomicky méně náročné stroje Republikového loďstva a jejich výroba probíhala v masových počtech. Se svými kompaktními rozměry 7,9 metrů na délku, 3,8 metrů na šířku a 5,84 metrů na výšku s rozevřenými křídly se jednalo o ještě menší letoun než byl jeho faktický předchůdce ve flotile, stíhačka V-19 Torrent.

Stíhačky V-wing byly vyzbrojeny dvěmi dvojitými laserovými děly, která mohla rotovat v úhlu 360° na ose křídel, což jim propůjčovalo až překvapivě smrtící účinek i v porovnání s těžšími stroji, např. typu ARC-170. Mimo to byly některé bombardovací verze vybaveny odpalovači protonových torpéd.

Křídla, doplněná o mříže chladičů, se při přistávání sklápěla dolů a měnila se v přistávací podpěry. Za kabinou pilota byly umístěny trysky iontového pohonu a nad nimi dva panely, které měly funkci chladičů generátoru štítů a zároveň chránily pilota před nepřátelskou palbou zezadu a shora.

Těsně za sedadlem pilota byl umístěn také slot pro astromechanického droida série Q-7, který se staral o navigaci, údržbu a pomáhal pilotovi s bojovými manévry.

Kvůli svým malým rozměrům V-wingy nemohly nést vlastní hyperpohon. Proto byly na bojiště přepravovány ve výsadkových plavidlech, z pravidla ve hvězdných destruktorech třídy Venator, do kterého se vešlo 192 těchto strojů. V případě potřeby mohly stíhačky použít hyperpohonný modul Syliure-45.

Protože do V-wingů nebyl zabudován systém podpory života, nosili klonoví piloti letecké obleky a speciální obleky, které umožňovaly katapultaci pilota a jeho přežití ve vesmíru.

HistorieEditovat

Alpha-3 V-wing.jpg
Výroba stíhaček začala roku 19 PřBY a brzy přerostla v masovou výrobu. V pozdním období Klonových válek to byl jeden z nejpočetnějších modelů stíhaček v Republikovém loďstvu, z hangárů válečných lodí jich startovala celá hejna. Do bitev vzlétaly nejčastěji po boku stíhaček ARC-170 a Eta-2.

Po Klonových válkách přešly stíhačky do podřízenosti Galaktického impéria. Tři V-wingy, řízené elitními piloty, doprovázely soukromý raketoplán císař Palpatina na cestě z Coruscant na Mustafar. Tyto elitní V-wingy upraveny pro hyperprostoré cestování bez přídavného prstence a měly vylepšené štíty. Další verze V-wingů, zařazované do imperiálních jednotek, navíc postrádaly navigační droidy.

Později se V-wingy dostaly do vlastnictví i dalších organizací, jako např. Černé slunce nebo Huttský kartel. Používali je také Mandaloriané v boji proti Zannovu konsorciu.

Ještě okolo roku 13 PBY zůstávaly stíhačky ve výzbroji Restaurovaného impéria.

VýskytEditovat

  • Millennium Falcon (novel)
  • Labyrint zla
  • Star Wars Epizoda III: Pomsta Sithů
  • Star Wars: Battlefront II
  • Star Wars Battlefront: Renegade Squadron
  • Star Wars Battlefront: Elite Squadron
  • Temný lord: Zrod Dartha Vadera
  • Star Wars: Dark Times 2: The Path to Nowhere, Part 2
  • Star Wars: Dark Times 4: The Path to Nowhere, Part 4
  • Star Wars: Dark Times 5: The Path to Nowhere, Part 5
  • Star Wars: Dark Times 11: Vector, Part 5
  • Star Wars: Dark Times 13: Blue Harvest, Part 1
  • Evasive Action: End Game
  • Star Wars: Darth Vader and the Lost Command 2
  • Star Wars: Darth Vader and the Lost Command 4
  • Star Wars: Darth Vader and the Cry of Shadows 4
  • The Last of the Jedi: Secret Weapon
  • The Queen of Air and Darkness on Wizards.com (original article link, backup links on Archive.org) (Mentioned only)
  • The First to Strike on Wizards.com (original article link, backup links on Archive.org)
  • "The Guns of Kelrodo-Ai"—Star Wars Insider 132
  • Star Wars Galaxies: Jump to Lightspeed
  • Star Wars: Empire at War: Forces of Corruption
  • Crimson Empire III: Empire Lost 1
  • Crimson Empire III: Empire Lost 4
  • Crimson Empire III: Empire Lost 5

ZdrojeEditovat

Poznámky a reference Editovat

  1. Star Wars: Battlefront II. LucasArts. Získáno 29-11-2014.
  2. Saxton, Curtis; Jenssen, Hans; Chasemore, Richard (2005). Star Wars: Revenge of the Sith Incredible Cross-Sections. DK Children.
  3. "Alpha-3 Nimbus-class V-wing starfighter". Wookiepedia. Získáno 29-11-2014.

Ad blocker interference detected!


Wikia is a free-to-use site that makes money from advertising. We have a modified experience for viewers using ad blockers

Wikia is not accessible if you’ve made further modifications. Remove the custom ad blocker rule(s) and the page will load as expected.

V síti Wikia

Náhodná Wiki